Na kraji Klánovického lesa v pražských Vinohradech

Z nudné místnosti oáza pro odpočinek

Bílé stěny, nudný kancelářský stůl se židlí na kolečkách a ufuněný počítač? Připomíná vám to vaše pracovní prostředí? To znají i zaměstnanci Modré pyramidy se sídlem na pražských Vinohradech. Ti se mají od konce loňského roku o něco lépe. V suterénu jejich sídla vznikla místnost, kde se ocitnete na prahu Klánovického lesa. „Dříve tady byla obyčejná školící místnost a nás napadlo tento prostor využít jinak. Samotní zaměstnanci navrhli, že by uvítali místnost, kde by mohli mít porady s kolegy, ale také kde se by dal trávit volný čas mezi prací,“ vysvětluje Hana Vaněčková, ředitelka externí a interní komunikace Modré pyramidy. O podobě místnosti se začala vést dlouhá debata, ale jedno bylo jasné, vše si vybudují zaměstnanci sami.

Od stolního fotbálku k březovému háji

Nápadů se sešlo nespočet. „Lidé tu chtěli mít třeba stolní fotbálek nebo fototapety pohledů z okna. Vyhrála však příroda,“ upozorňuje mě Dorka Buriánová a ukazuje směrem k obřímu fotoplátnu, které se táhne přes celou protější stěnu a dodává: „Fotografii fotil náš „dvorní“ fotograf Václav Holič a je z Klánovického lesa. Já tamhle pod stromem dokonce našla podborováka.“ Pod fotoplátnem na koberci se zeleným chlupem, který krásně evokuje mechový porost, je umístěn dlouhý stůl s židlemi a kolem jsou rozprostřené sedací vaky. Tato část místnosti slouží právě jako nevšední prostor pro porady, ale i relaxaci. Já vše zkoumám skrz březové větve. Jako dělící stěna tu slouží nařezané malé břízky, což byl také nápad z řad zaměstnanců, kteří vlastnoručně v lese po dohodě s lesníky stromky nasekali. Část, kde sedím s lidmi, kteří mají Modrý prostor na svědomí, na mě působí jako kavárnička. Tři stolky s židlemi, v rohu dřevěný bar s kávovarem a ve stěně knihovna s knížkami. Vybavení dokonale ladí s březovým hájem. „Interiér svým uměním obohatil kolega David Štádlík, který ve svém volném čase pracuje se dřevem. Má na svědomí jak knihovnu, která vznikla v prosotoru bývalých nepoužívaných dveří, tak bar, kde je umístěn kávovar,“ prozrazuje mi Hana Vaněčková.

Co po pracovní době?

Místnost má své uplatnění i mimo pracovní dobu. Jedna z kolegyň (Kamila Fuchsová) vede ranní hodiny jógy, a Ilona Aldorfová zase cvičení na bolavá záda. Plánují se zde vernisáže, projekce fotografií a charitativní akce. „Celá místnost byla pokřtěna 2. prosince dnem otevřených dveří pro rodinné příslušníky zaměstnanců. Proběhla tu novoroční akce směřovaná spíše na pánské osazenstvo společnosti, kdy sem generální ředitel David Formánek pozval své kolegy „na pivo“. A na únor zde plánujeme akci ve stylu zabijačky a někteří kolegové přijdou povyprávět o exotických místech, která navštívili ,“ poukazuje na využití nové místnosti Hana Vaněčková. Za dobu co popíjím kávu s tvůrci nápadu, se v místnosti vystřídá přibližně deset lidí. Většina si přijde pro kávu a zase odchází. Někteří se však zdrží a využijí chvilku volného času k načerpání sil do dalšího pracovního kolotoče. Místnost se stále vyvíjí, a to vše společnými silami týmu Modré pyramidy.

Prostory i pro klienty

Při odchodu z centrály v Bělehradské ulici mě zaujal ještě jeden prostor, místnost působící jako přátelská kavárna, nebo dokonce jako obývací pokoj. „Jedná se o nově otevřené klientské centrum. Jde o první z řady letošních investic do zlepšení prostředí pro klienty. Ještě letos projde rozsáhlou rekonstrukcí pražské Hypocentrum v Jindřišské ulici a novou podobu získají postupně další poradenská centra po celé České republice,“ objasňuje mi Hana Vaněčková. V tu chvíli mi dochází jedna z myšlenek. Poradci Modré pyramidy nenabízejí klientům pouze stavební spoření či financování bydlení, ale pomáhají jim vytvářet nové spokojené domovy. Je proto důležité, aby se oni i jejich klienti cítili dobře a pohodlně, dokonce snad jako doma.

Autor: Veronika Pavlisová