Nádraží Praha-Bubny se v červnu promění v jedinečnou alternativní scénu a galerii

Nádražní budova, její okolí i kolejiště, odkud za druhé světové války odjížděly transporty židů, se na pět dní stane místem pro koncerty, divadlo, setkávání, semináře či výtvarnou dílnu. Akci propojující opuštěný industriální prostor s živým okolím města zde pořádá společnost Památník Šoa. Ta Bubenský slunovrat letos opět partnersky provázala s festivalem United Islands of Prague.

„V nabídnutém programu rozvíjíme téma jinakosti. Divadelníci, hudebníci nebo výtvarní umělci, kteří jsou očividně jiní – někdy jsou z jiného světadílu nebo jsou jiné rasy, někdy jsou i mentálně či fyzicky postižení. Reprezentují tak skupiny, které byly v době nacismu určeny k odsunu do nevědomí a do nebytí. Obnovování historické paměti, ale i energie, kterou sem chceme živým uměním vrátit, je to, co nás v tomto prostoru dlouhodobě zajímá,“ říká Pavel Štingl z obecně prospěšné společnosti Památník Šoa, která Bubenský slunovrat organizuje.

Velké projekty a známá jména doplní řada malých i méně známých souborů a skupin – v programu tak vystoupí například osobnosti s handicapem, studentské divadlo, lidé bez domova, rasové či kulturní menšiny. „Moderátoři jednotlivých dnů budou pracovat i s citáty spisovatele Patrika Ouředníka, autora provokativního románu Europeana, ale i znalce eugenického tématu a nacistické propagandy směřující k takzvanému „řešení ozdravění rodového základu velkoněmecké říše“,“ doplňuje Pavel Štingl. Známý dokumentarista stojí i za projektem Památníku ticha – moderní platformy věnované oživování historické paměti, která by na nádraží Praha-Bubny měla v budoucnosti vzniknout.

Bubny se dočkají památníku

Již několik let probíhá vývoj projektu, jenž promění nádraží Praha-Bubny v Památník ticha. Právě z této vlakové stanice bylo totiž – za tichého přihlížení mlčícího města – během druhé světové války deportováno téměř 50 tisíc pražských občanů židovského původu.

Nezisková společnost Památník Šoa, která usiluje o financování rozsáhlého záměru, v letošním roce pracuje na poslední fázi architektonického projektu. „Záměrem budoucího veřejného dialogu místa paměti je připomínat zaniklou identitu Prahy, rasismus a xenofobii, které zdaleka nepatří jen minulosti. Neustále se opakujícím vážným společenským jevům se bude věnovat jak stálá expozice, tak projekty sezonní a vzdělávací programy,“ uvádí Pavel Štingl. Kulturní akce, které zde už proběhly a budou i nadále probíhat, jsou vlastně uměleckou intervencí do prostředí, které je zdánlivě spící „šedou zónou“ v centru města.

Jak dále uvádějí autoři vznikajícího projektu, na monumentální sochu Aleše Veselého Brána nenávratna, která se od svého vztyčení na trase někdejších transportů v roce 2015, stala vyhledávaným bodem na mapě Prahy, naváže letos galerie mladých výtvarníků nazvaná Vrstvy paměti. Jejím záměrem je vytvořit v prostoru podobenství odpovídající významu prostředí.

K nejznámějším počinům na bubenském nádraží patří Bubnování pro Bubny, mohutná společná performance připomínající každý rok v říjnu další výročí odjezdu prvního transportu.

Více informací a detailní program Bubenského slunovratu najdete na http://www.bub­ny.org.