Jak může Ježíšek vychovávat děti?

„Předškoláci vnímají Ježíška, nebo i jiné nadpřirozené postavičky, jako realitu,“ říká MUDr. Martin Jan Stránský, neurolog pražské Polikliniky na Národní. „Děti do zhruba sedmi až osmi let věku totiž ještě nemají plně vyvinutá mozková centra, neumějí si domýšlet různé věci a souvislosti mezi nimi. Proto nedokáží poznat rozdíl mezi fantazií a realitou. Ježíšek je pro ně, stejně jako třeba Mikuláš, čert či Baba Jaga a bubák, postava velice skutečná,“ vysvětluje neurolog. Právě proto je se symbolikou nadpřirozených postav třeba správně pracovat. Ježíšek přinese vytoužené dárky, když děti budou hodné – dobro se vyplácí.

Pokud však chcete využít nadpřirozených postav k nastolení pořádku, nepřehánějte to. „Citlivá dětská duše může zažívat velikou a zbytečnou úzkost, budete-li vyhrožovat, že pokud dítě zlobí, Ježíšek to vidí a žádné dárky nepřinese. Zkuste jej motivovat spíše pozitivně, chvalte, kde dítě pochválit lze,” připomíná Mgr. Klára Gajdušková, MA, psycholog z Poliklinice na Národní.

„Tímto přístupem dětský mozek snadněji pochopí rozdíl mezi dobrem a zlem, dokáže postupně posuzovat, co je špatné a co správné, naučí se vytrvalosti, trpělivosti i zdravé ctižádosti,“ konstatuje MUDr. Stránský. Tato metoda ale funguje po celý rok, není třeba čekat na zimní svátky. Téměř v každé dobré pohádce lze najít symboliku, s níž lze šikovně pracovat v konkrétních situacích.

Kdy dětem říct, že Ježíšek není?

U každého dítěte je to podle Martina Jana Stránského jiné: „Jako rodiče bychom měli intuitivně vycítit, že dítě o existenci Ježíška už samo uvažuje, protože je například v rozporu s tím, co zná. Zpravidla tato doba přichází v prvních letech základní školy. Dokud ale vidíte, že dcera nebo syn na Ježíška skálopevně věří, nerozmlouvejte mu to. Nechte ho pracovat s jeho fantazií a díky tomu rozvíjet kreativitu. V dalším životě se mu to určitě bude hodit.“

Vánoce ovlivňují i dospělé

„Vánoce má většina z nás již od dětství spojené s příjemnými zážitky. Jsou tedy vítanou potravou pro mozek, který neustále baží po slasti. Stromeček, z něhož vám oči až přecházejí, cukroví, koledy a blízcí přátelé – to vše zvyšuje produkci látky dopamin v mozku a my se cítíme dobře,“ říká neurolog a dodává: „Aby to ale vše opravdu fungovalo, musí se to odehrát podle našich představ – bez stresů z nákupů, z množství návštěv či pracovních úkolů, které je nutné stihnout do Štědrého dne.“