Astma postihuje až 15 % dětí

Z různých typů astmatu se u dětí vyskytuje nejčastěji astma alergické, které je častější v rodinách, kde se už alergie u předchozích generací vyskytla. Děti ohrožuje také nebezpečné těžké astma, které má podobné příznaky se záchvaty dušnosti. Těžké astma je zákeřné a nevypočitatelné v každém věku. Děti s těžkým astmatem nicméně mívají obecně menší rezervy a při záchvatu dušnosti u nich snáze nastane nedokysličení organismu. U těžkého astmatu v dětském věku navíc záchvaty dušnosti často nastávají rychle a prudce.

Jak astma včas u dětí rozpoznat?

U malých dětí ve věku 3–4 let je těžké provádět spirometrii, která je základním vyšetřením u astmatiků. Děti při vyšetření špatně spolupracují. Základem vyšetření u mladých pacientů je především analýza příznaků a anamnestických údajů. „U některých dětí se mohou první astmatické potíže objevit jen ve formě opakovaných „viróz“ nebo stavů zahlenění a přímé příznaky zúžení průdušek nemusejí být přítomny. Často jsou tyto děti opakovaně léčeny antibiotiky nebo i léky na „posílení imunity“ a na astma se vůbec nepomyslí,“ dodává prof. MUDr. Petr Pohunek.

U astmatických dětí jsou časté příznaky, jako je dušnost, zrychlené dýchání, málo energie, pisklavé zvuky při nadechovaní či vydechování. Za významné rizikové faktory se považuje také alergická zátěž jakéhokoliv typu u rodičů, především u matky a alergické projevy u dítěte v podobě atopického ekzému.

Pozor na těžké astma

Hodnocení tíže astmatu vychází z toho, zda a jak se astma u konkrétního jedince daří uvést pod kontrolu a jaká léčba je k uvedení astmatu pod kontrolu nutná. Nejtěžší forma astmatu je taková, kdy u nemocného ani při maximální dostupné léčbě astma pod kontrolu uvést nelze. „Na rozdíl od lehčích forem astmatu, s nimiž lze obvykle při pravidelném užívání léků vést normální nebo téměř normální život, nemocný s těžkým astmatem je obvykle významně omezen ve svých aktivitách, může být neschopen školní docházky, mívá časté záchvaty dušnosti, narušený spánek a je i ve významně vyšším riziku těžkých záchvatů s potřebou hospitalizace nebo dokonce intenzivní péče,“ říká prof. MUDr. Petr Pohunek.

Důležitost moderní léčby

Moderní léčba astmatu je založena především na pravidelném podávání preventivních léků, které tlumí zánětlivou reakci ve stěně průdušek. U těžkého astmatu nicméně běžné dávkování nestačí a je třeba používat vysoké dávky inhalačních kortikosteroidů v kombinaci s dalšími léky ovlivňujícími průsvit průdušek. Mnohdy se přidávají i různé další léky v tabletách. Nejzávažnějším krokem je, pokud si stav a tíže nemoci vynutí podávání kortikosteroidů celkově, v tabletách. Na rozdíl od inhalačních kortikosteroidů mají tyto léky při dlouhodobém podávání již různé nežádoucí účinky, například zpomalení růstu. „Některé nové inhalační systémy pro podání protiastmatických léků mají jednoduché ovládaní, které děti s pomocí rodičů lépe zvládnou. U malých dětí je největší pomocí podání aerosolových léků přes speciální nástavec (spacer),“ říká pneumolog MUDr. Stanislav Kos. Pro děti ve věku od šesti let s některými nejtěžšími formami alergického astmatu je v posledních letech dostupná i velmi účinná biologická léčba, která může pomoci stav zlepšit.

Správná prevence

Hlavní prevencí rozvoje těžkého astmatu je včasné zjištění potíží, diagnostické potvrzení a včasné zavedení preventivní léčby. Odklady nasazení preventivních léků, např. ze strachu z jejich nežádoucích účinků, vedou spíše ke zhoršení stavu a zvýšení rizika akutních potíží. Astma, které není léčeno a není pod kontrolou, se kromě rizika akutních těžkých stavů, může postupně zhoršovat a vyvinout i do těžkých forem, které pak jde léčebně ovlivnit jen s obtížemi.