Chůze = jeden z nejzdravějších pohybů (nejen) pro děti

Odborníci se shodují, že se ze života vytrácí přirozený pohyb jako je chůze nebo volná hra venku. Zároveň se ukazuje, že české děti trpí nedostatkem pohybu, i když pravidelně sportují.

Zkuste chodit s dětmi do škol(k)y pěšky

Pravidelná chůze od nejranějšího věku podporuje zdravý růst, psychickou pohodu a snižuje riziko nadváhy. Asi třetina všech cest, které dennodenně podnikáme, jsou kratší než kilometr, což je asi 20 minut chůze. Pokud tento čas dětem dopřejeme, pak jim dáme možnost cestou pozorovat své okolí, zdravě se hýbat a ještě se setkat se sousedy či kamarády. "Průzkumy nám dávají za pravdu v tom, že pohyb je zásadní zejména pro rozvoj dětí předškolního věku. Když dítě chodí, leze, skáče, překonává překážky, u čehož kříží ruce i nohy, jsou to pohyby, na které je evoluce připravena. Chůze je důležitá i pro funkce mozku – rozvoj myšlení i centrum řeči, to dokládá i plno logopedů, kteří to vyzkoušeli experimentálně, přičemž v praxi to bylo ověřeno,” říká Tereza Valkounová předsedkyně Asociace lesních mateřských škol. V lesních školkách děti tráví venku 70–90 % času, a děti tak mají možnost zkoumat a testovat neokoukané venkovní podněty a prostředí, a dát prostor fantazii.

Jaké jsou další přínosy chůze?

Díky pohybu venku mohou děti vnímat všemi smysly, což má vliv na všechny složky rozvoje dítěte – od intelektuální, emoční, fyzické, až po sociální.

1. Zlepšování intelektu

Děti jsou přirozeně zvídavé a rády objevují nové vůně, zvuky a materiály, které venkovní prostředí nabízí. Tím, že jsou venku, mají příležitost učit se tím, že experimentují s tím, co je napadne. Někdy to chvíli trvá – pokud je dítě zvyklé na hračky, potřebuje se chvíli nudit, než objeví inspiraci ke hře, ale právě ta je zdrojem samostatnosti a radosti z objevování. Málokdo chce vychovat dítě závislé pouze na tom, co si lze koupit a na lidech, kteří mu budou říkat, co má dělat. Příroda je vždy něčím nová, neokoukaná, zároveň neútočí agresivně na dítě svými barvami či akční hlasitostí. Dobře vyvažuje množství podnětů, které sice mohou intelekt rozvíjet, ale často hrozí, že dítě bude přetížené, což významně snižuje efekt učení.

2. Vliv na emoce

V prostředí přírody mohou děti poskakovat, šplhat, běhat, vydávat hluk atd. Takové aktivity přinášejí pocit pohody a snižují stres a úzkost. Vědci objevili, že hraní venku uklidňuje také děti, které trpí poruchou pozornosti / hyperaktivity. Je to jednak vlivem zelené barvy, která má prokazatelně uklidňující efekt a také je to obecným nedostatkem prostoru k pohybu pro děti. Pohyb je základní potřeba dětí, kdy prostřednictvím pohybu vyjádří pocity, prožijí, co viděly nebo slyšely. Emoční vyrovnanost je také úzce spjatá s hormonálním systémem, který je navázaný na přirozené světlo. To vše jsou důležité důvody pro pravidelnou procházku venku.

3. Přirozená socializace

Ve venkovním prostředí si mohou děti hrát samy nebo komunikovat s ostatními a učit se, jak sdílet a řešit problémy. Děti se bez přímého zásahu rodičů učí venku spolupracovat při tvorbě her a jsou schopny vytvářet si svá vlastní pravidla. Zároveň se naučí, jak komunikovat své potřeby, a vymezit hranice. Dospělí mají více roli pozorovatelů a těch, kdo tvoří vzor chování. Nemusí do přírody nosit aktivity a zábavu, příroda ji nabízí vrchovatě.

4. Fyzická zdatnost

Příroda je plná čerstvého vzduchu, který poskytuje dětem nespočet příležitostí k tomu být aktivní a posílit svou fyzickou zdatnost a kondici. Vitamin D, kterého je venku dostatek, zároveň podporuje imunitní systém. Pokud se navíc dítě naučí již v raném věku sportovat, bude si tento návyk uchovávat i v pozdějším věku. Podle průzkumů se ukazuje, že pouze 22 % dospívajících vykonává doporučené množství pohybové aktivity, tj. 60 minut středně až vysoce zatěžující pohybové aktivity za den, a to ačkoliv 80 % dětí a dospívajících má v okolí svého bydliště místo, kde si mohou hrát.