Kontroverzní mléko aneb Mýty o mléce

Téměř o každé potravině se nepíše jen v pozitivním duchu, ale vždycky se najde i něco negativního. To platí i pro mléko. Důvodem mohou být vlivy východní filozofie a čínské medicíny, které k nám pronikají.

Mezi laickou veřejností koluje častý názor, že konzumace mléka a mléčných výrobků je spojena se zvýšenou produkcí hlenu v horních a dolních cestách dýchacích. Jenže neexistuje žádný výzkum, který by tuto myšlenku alespoň částečně podpořil.

„Klinické studie neprokázaly vztah mezi konzumací mléčných výrobků a změnou ve funkčních parametrech plic. Stejně tak nebyl prokázán vztah mezi příjmem mléčných výrobků a astmatem,“ vysvětluje PhDr. Karolína Hlavatá, Ph.D. v rámci projektu na podporu mléka a mléčných výrobků Bílé plus.


Mléko rozhodně nezahleňuje

Pokud bychom se zaměřili na mýtus, že mléko zahleňuje, nezbývá nám nic jiného konstatovat než to, že se jedná o pouhý subjektivní pocit v ústech. „Po požití mléka vzniká v ústech a hltanu pouze jemný povlak – ochranný film – který může být člověkem vnímán jako hlen,“ vysvětluje odbornice. „Jenže povlak je tvořen mléčným tukem. V minulosti se dokonce této vlastnosti mléka využívalo při léčbě zánětlivých onemocnění trávicího traktu. Nejedná se tedy o žádný hlen.“

Mléko a alergie či nesnášenlivost?

Často se stává, že lidé tyto dva pojmy zaměňují, nebo ztotožňují. Jenže nesnášenlivostí (intolerancí) mléka rozumíme sníženou aktivitu enzymu laktázy, který rozkládá mléčný cukr – laktózu. Lidé s nízkou aktivitou laktázy laktózu dostatečně nerozkládají, a to jim pak způsobuje problémy, jakými jsou nejčastěji nadýmání, bolest břicha či průjem. Takto je u nás postiženo méně než 5 % dospělých, ovšem jiné lidské populace (např. Asiati) ztrácí v dospělosti laktázovou aktivitu a mléko netolerují.

Vedle nesnášenlivosti mléka může být vzácně příčinou zdravotních obtíží vyvolaných konzumací mléka a mléčných výrobků alergie na složky mléka. „Jedná se o imunopatologickou reakci, kdy některé protilátky reagují určitým způsobem s definovanými alergeny mléka. U alergických osob vyvolá vystavení se i pouhému stopovému množství alergenů okamžitou alergickou reakci. Postiženy mohou být všechny orgány těla. Klinické projevy, jako je svědění či otok, obvykle začínají v ústní dutině,“ vysvětluje Jan Krejsek z Ústavu klinické imunologie a alergologie LF UK a FN v Hradci Králové, odborník projektu Bílé plus. Případy alergie na mléčnou bílkovinu jsou v naší populaci ještě vzácnější než případy intolerance. Nejčastěji se vyskytují v dětském věku (2 – 3 % tříletých dětí). Většina dětských pacientů však z těchto obtíží „vyroste“ a v dospělosti je u nás výskyt alergie na mléko odhadován na 0,1–0,5% populace.

Původ mýtů na východě?

Odkud se tyto a podobné mýty berou? Na vině může být právě východní filozofie a čínská medicína. „Důvodem je zřejmě vysoký podíl nesnášenlivosti laktózy u lidí v těchto zemích. Za tuto situaci může skutečnost, že se u nich historicky nechoval dobytek pro mléko. My jsme byli odpradávna zvyklí mléko konzumovat, proto jsme většinou laktózo-tolerantní.“

Mléko je zdravé

Měli bychom mít stále na mysli, že nemáme důvod mléko zavrhovat, protože pro nás představuje koncentrát zdraví. „Mléko je zdrojem kvalitních bílkovin, které jsou důležité pro stavbu tkání, hormonů a protilátek. Zároveň zlepšuje funkci štítné žlázy a proces krvetvorby. Představuje prevenci proti osteoporóze a podporuje správný růst kostí a aktivitu prospěšných bakterií. Mléčné výrobky jsou díky svým vlastnostem také nedílnou součástí redukčního jídelníčku,“ dodává PhDr. Karolína Hlavatá, Ph.D. v rámci projektu na podporu mléka a mléčných výrobků Bílé plus.