Meningokok: nemoc z diskoték, kolejí a přednáškových sálů

Za všechno může bakterie Neisseria meningitidis, která se přenáší kapénkovou infekcí. Nosohltanem vstoupí do těla a pokud narazí na oslabeného jedince, pak může propuknout závažné invazivní meningokokové onemocnění, které mívá podobu sepse (otrava krve) nebo meningitidy (zánětu mozkových blan). Příznaky jsou zpočátku mírné a připomínají počínající nachlazení či chřipku, ale velmi rychle se můžou zhoršovat.

Známky a příznaky invazivního meningokového onemocnění

Zpočátku: horečka, bolest hlavy, zvracení, bolesti svalů a kloubůPostupně: ztuhlý krk, světloplachost, ospalost, bolesti svalůPokročilá fáze: specifická vyrážka, křeče, zmatenost, bezvědomí

V prvních hodinách se onemocnění zpravidla projevuje bolestí hlavy, krku a celkovou bolestí těla, horečkou, nevolnostmi. Přibližně po 8–12 hodinách se dostavují potíže s dýcháním, následně pak tuhnutí šíje, citlivost na světlo či bolest svalů, vyrážka. Přibližně po 16 hodinách může nastat delirium, zmatenost a bezvědomí. Ovšem u každého pacienta může být průběh i příznaky jiné, což lékařům značně ztěžuje diagnostiku.

Následky invazivních meningokokových onemocnění bývají závažné. Patří k nim paralýza, ztráta sluchu, amputace končetin, zjizvení kůže, epilepsie, poškození ledvin a další. Úmrtnost se pohybuje kolem 10 %, v případě sepse bývá vyšší než v případě meningitidy.

Šťastný konec nebývá moc častý

Jak popisuje praktická lékařka pro děti a dorost a předsedkyně Odborné společnosti praktických dětských lékařů České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně MUDr. Alena Šebková: „Za svou praxi jsem se setkala pouze se třemi případy meningokokového onemocnění. Bohužel jen jeden z nich dopadl dobře. Čtyřletá holčička onemocněla meningitidou vyvolanou meningokokem typu C, rodiče naštěstí navštívili nemocnici včas a příznaky tak lékaře nasměrovaly k adekvátní léčbě.“ Takový šťastný konec ale nebývá moc častý. Výskyt nemoci sice celosvětově klesá, což souvisí s rozšiřujícími se možnostmi očkování, smrtnost a celoživotní následky však zůstávají stále příliš vysoké.

Bezpříznakoví nosiči

Nejohroženějšími skupinami, u kterých je doporučeno očkování, jsou malé děti a adolescenti a mladí dospělí mezi 13 a 25 lety. Mladí lidé navíc představují riziko i pro ostatní skupiny, protože mezi nimi bývá velký počet takzvaně bezpříznakových nosičů, kteří bakterii mají několik měsíců v sobě, ale nemoc u nich nepropukne.„Zda se člověk stane nosičem, nebo onemocní, lze jen těžko predikovat. Onemocnět může kdokoliv i když je zcela zdravý.“

Náročný životní styl

Vyšší výskyt nemoci u mladých lidí vědci přikládají náročnosti životního stylu: mladí lidé často přetěžují organismus sportem, ponocováním, málo odpočívají… Navíc jejich život již provází řada období, kdy se musí poprat se zvýšenou mírou stresu: už na základní škole je to uzavírání známek před vysvědčením, různá vystoupení, závody, sportovní utkání plynoucí z mimoškolních aktivit, přijímačky na střední či vysoké školy, zkouškové období na vysokých školách apod. Rodiče již na životní styl a zdraví svých dětí ztrácejí vliv a jejich přirozená obranyschopnost tak může být oslabená. Přesně tomu odpovídá další smutný případ: „Osmnáctiletá dívka po počátečních příznacích, které nenaznačovaly závažnost onemocnění, zemřela na meningokokovou sepsi. Nemoc byla vyvolaná meningokokem typu B. Předchozí průběh byl typický pro tento věk: dívka byla oslabena dřívější lehkou virózou, navštívila diskotéku a její vyčerpaný organismus byl pro meningokoka snadnou kořistí. V době návštěvy lékaře již bylo pozdě.“

Chování dospívajících, které zvyšuje riziko onemocnění

Nocování ve stísněných prostorách – na kolejích, ve sdílených bytech, v hostelech, pobyt v místech s vyšší koncentrací osob – např. v učebnách a přednáškových sálech, kouření, líbání, ponocování, návštěvy restaurací, klubů, hudebních festivalů, cestování do oblastí s vyšším výskytem nemoci.

Účinnou prevencí je očkování

„Nedá se říci – ‚onemocnění je málo pravděpodobné, tak co…‘ Pokud k němu dojde, jeho závažnost je vysoká. A na to musíme myslet v rámci prevence.“ Například ve Velké Británii již bylo zavedeno plošné očkování proti meningokoku typu C a vedlo k téměř úplné eliminaci infekcí způsobených touto séroskupinou. V České republice aktuálně platí doporučení České vakcinologické společnosti ČLS JEP pro očkování kombinací dvou vakcín – jedna pokrývá séroskupiny meningokoka A, C, W a Y a druhá séroskupinu B. Očkovat by se dle doporučení měly především nejohroženější věkové skupiny – děti do 4 let a dospívající a mladí dospělí ve věku od 13 do 25 let. Na vakcíny přispívají pojišťovny v rámci svých preventivních programů.