Pneumokok může malým dětem způsobit nepříjemná i nebezpečná onemocnění.

Akutní zánět středního ucha do jednoho roku věku dítěte? Většinou následují i další.

Zánět středního ucha může být způsoben celou řadou bakterií a virů, z nichž mezi nejčastější patří právě pneumokok. Velká část dětí se s tímto zánětem setká ještě před dosažením třetího roku života. U dětí, které onemocní akutním zánětem středního ucha poprvé již před 12. měsícem věku, se zpravidla záněty středního ucha opakují. Onemocnění je bolestivé a navíc může omezit dítě v běžných denních aktivitách. V nejhorším případě může dítě trpět dlouhodobými následky v podobě přetrvávající nedoslýchavosti. Opakované akutní záněty středního ucha často vyžadují chirurgický zákrok.

Onemocnění velmi často předchází rýma a zánět nosohltanu. S odstupem 3 až 7 dnů se objevují rychle nastupující nespecifické příznaky jako například teplota, neklid, bolesti ucha a hlavy, výtok z ucha, závrať, kašel, rýma, apatie či nechutenství. Zánět provází hromadění tekutiny ve středním uchu, což ovlivňuje přenos zvuku z vnějšího ucha a může vést až ke sluchovým obtížím. Otok a přítomnost tekutiny ve středním uchu vyvolává vzestup tlaku, který je neobyčejně bolestivý a může způsobit prasknutí ušního bubínku. Léčba často vyžaduje propíchnutí ušního bubínku, díky němuž se uvolní nahromaděná tekutina, a následné podání antibiotik. Očkování přitom pomáhá předcházet více než 50 % případů velmi častých a bolestivých zánětů středního ucha způsobených pneumokoky.

Nakazit se pneumokokem je snadné, stačí jedno kýchnutí nakaženého a oslabený nebo nevyzrálý imunitní systém.

Bakterie pneumokoku vstupuje do lidského těla nosem a ústy. Infekce se šíří podobně jako rýma nebo chřipka. Většinou se ale imunitní systém vypořádá s bakterií pneumokoku dříve, než pneumokok zapříčiní onemocnění. K vypuknutí pneumokokového onemocnění dochází často v prostředí, kde se koncentrují lidé s oslabeným imunitním systémem. V případě dětí jsou to často jesle či mateřské školky. K šíření dochází nejčastěji přímým kontaktem, například při kašli nebo kýchnutí. Do vzduchu se dostávají drobné kapénky obsahující bakterie, které mohou děti vdechnout. Druhou možností nákazy je nepřímý kontakt, kdy se infikované kapénky dostanou například z ruky na dveřní kliku nebo hračku. Pokud se někdo dotkne infikovaného předmětu a posléze si sáhne na nos nebo ústa, může se nakazit pneumokokem.

Jak se lze před pneumokokem chránit?

Účinnou ochranu představuje očkování a dodržování jednoduchých hygienických opatření, na která je třeba dbát zejména u malých dětí:

• Pravidelné a pečlivé mytí rukou, zvláště před jídlem a poté, co jste se dotýkali nosu nebo úst

• Použití kapesníku během kýchání či kašlání a následné umytí rukou

• Nesdílejte s nikým skleničky, příbory a ostatní kuchyňské náčiní

Účinnou ochranu proti infekci představuje očkování proti pneumokokům, například vakcínou Synflorix, kterou je možné očkovat od 6 týdnů věku dítěte. Vakcína Synflorix pomáhá chránit děti před pneumokoky, které způsobují až 90 % invazivních pneumokokových onemocnění u kojenců a malých dětí ve věku od 6 týdnů do 5 let. Patří mezi ně například závažné formy zápalu plic, meningitida (zánět mozkových blan) nebo otrava krve. Tato vakcína pomáhá zabránit až 51,5 % případů velmi častých a bolestivých zánětů středního ucha způsobených pneumokoky.

Je důležité proti pneumokokům chránit právě nejmenší děti. Proto zdravotní pojišťovny hradí všechny dávky základního očkování, pokud byly aplikovány do sedmého měsíce věku a též přeočkování provedené do patnáctého měsíce věku. Očkování lze zahájit od 6 týdnů věku dítěte.