Správným výběrem dětské sportovní obuvi předejdete riziku úrazu

„I já jsem v dětství nosila v hodinách tělocviku bílé cvičky s gumou přes nárt, protože jsme je měli všichni a jiná možnost tehdy nebyla. Dnes vím, že jejich jedinou výhodou bylo, že se po nich dalo čmárat propiskou, takže jsme si je různě vylepšovali nápisy a obrázky… Ale jinak to byly spíš takové papuče, se sportovní obuví neměly moc společného, protože nohu nikterak nepodporovaly. Navíc měly podrážku, která nebyla schopna tlumit nárazy při běhu či doskoku, “ vzpomíná na kdysi povinnou školní obuv Kristýna Přibylová, která vede v Praze dětské profesionální tělocvičny Monkey´s Gym.

Prodyšné a odpružené

Podobné cvičky se sice stále prodávají, ale zkušená trenérka by je rodičům určitě nedoporučovala. Mnohem vhodnější budou kvalitní prodyšné textilní tenisky se zavazováním na tkaničky a dostatečně odpruženou podrážkou. Musí mít ovšem správnou velikost – tedy nesmí být ani malé, ani velké, aby se v nich noha příliš nehýbala. Stélka by měla být kvůli pocení ze savého materiálu, nejlépe vyndavací, aby se dala dobře vysušit, a špička spíše kulatějšího tvaru kvůli postavení prstů v obuvi.

„Sportovní obuv pro děti musí mít pevnou patu i špičku, měla by být dostatečně ohebná a mít kvalitní podrážku, která je schopna dobře tlumit nárazy při běhu a skoku. Materiál by měl být i na svrchní straně prodyšný – ideálně textilní, pro chladnější dny může být i z usně,“ doporučuje Kristýna Přibylová.

Pozor na „výhodné“ nákupy

Naprosto nevhodné jsou boty s otevřenou špičkou nebo patou, u nichž hrozí nebezpečí úrazu. To samé platí u bot s nesprávně vybranou velikostí – pokud jsou příliš malé, dochází k otlakům prstů, ve velkých zase dítě zakopává a může dojít k pádu.

„Rodiče se často nechají zlákat nákupem levných sportovních bot, které vypadají lákavě, ale jsou zhotoveny z umělých materiálů, v nichž se dětské nohy zbytečně potí. Nákupem takových bot svým dětem škodí. Na sport se rozhodně nehodí ani oblíbené „kroksy“ nebo sandály – oba tyto typy obuvi jsou vhodné na teplejší dny, nikoli však na intenzivní pohyb, při kterém je třeba mít nohu správně zpevněnou,“ připomíná trenérka.

Cvičení bosky? Jen na trávě a na koberci

A je vhodné cvičit bosky? „Vždy velmi záleží na povrchu, na kterém děti sportují. Na tvrdém venkovním povrchu nebo na parketách v tělocvičně je cvičení na boso naprosto nevhodné. Výjimky platí pro dovádění v přírodě na trávě a pro menší děti při pohybu na vyměkčeném povrchu (koberci) – zde můžeme bez obav doporučit i pohyb bez obuvi, který dětem nikterak neškodí a naopak přispívá ke správnému vývoji nožní klenby,“ upozorňuje Kristýna Přibylová. Rodičům, kteří poprvé přicházejí do tělocvičen s nejmladšími dětmi, jež teprve začínají chodit, pak doporučuje obout jim měkké „capáčky“, které chrání nožičku před chladem a současně mají neklouzavou podrážku, což dětem první krůčky pěkně usnadní. Zároveň také varuje před často podceňovaným nešvarem, a sice používáním bot po starším sourozenci – nohy totiž mají tendenci si botu uvnitř nošením „vytvarovat“ dle chůze, postavení prstů a tvaru šlapky. Chůze v obuvi, která se takto přizpůsobila prvnímu nositeli, pak může dalšímu dítěti s jinak anatomicky tvarovanou nohou uškodit.

5 znaků kvalitní dětské sportovní obuvi:

  • pevná pata
  • pevná špička
  • dostatečná ohebnost
  • kvalitní podrážka schopná tlumit nárazy při běhu a skoku
  • prodyšný materiál – ideálně textilní, pro chladnější dny z usně