Stresu se předcházet nedá, důležité je nevnímat ho jen negativně

„Stres je obranná reakce organismu na intenzivní psychický nebo fyzický podnět. Musíme ale rozlišovat mezi stresem negativním, který si spojujeme s negativními emocemi, a stresem pozitivním, jaký zažívá například sportovec při svém výkonu nebo muž na schůzce s dívkou,“ vysvětlil psychoterapeut Alexandre Mikhailovski ze Spa Resortu Sanssouci v Karlových Varech.

Každý prožíváme stres jinak

Příčiny stresu jsou různé. Někdo může bez obav přednášet před plným náměstím, ale bojí se nastoupit do letadla. Jiný se hroutí před každým testem, ale nedělá mu problém oslovit cizí dívku na ulici. Liší se i projevy stresu, které mohou být psychické i fyzické, od nespavosti a bolesti hlavy či břicha až po poruchy nálad a nadměrné hubnutí, nebo naopak přibývání na váze.

„V dnešní době jsou na lidi kladeny obrovské nároky, musí v práci podávat špičkové výkony a zároveň třeba prožívají problémy v rodině nebo řeší existenční otázky. Velmi snadno nás může chronický stres dovést až k syndromu vyhoření. Jednou z povinností manažerů je tak zajistit zaměstnancům příznivé pracovní prostředí, které vede ke spokojenosti zaměstnanců a je jednou z prevencí psychického vyčerpání,“ řekla Jindřiška Klimmová, manažerka zdravotnického úseku hotelu Imperial v Karlových Varech. Podle ní jsou důležité programy zaměřené na osobní rozvoj, pracovní porady, zaměstnanecké benefity i možnost se někomu s problémy svěřit.

Nepracujte pořád, zvlášť ne před spaním

Na zvýšení pracovního stresu se v současnosti podílí také rozvoj digitálních technologií. I když chytré telefony v mnohém usnadňují život, lidé kvůli nim mají tendenci být dvacet čtyři hodin on-line. Kontrola pracovních e-mailů před spaním a ihned po probuzení ale znamená, že lidé z práce vlastně nikdy neodejdou. Je proto dobré stanovit pevné hranice, pečlivě oddělovat pracovní život od soukromého a pravidelně odpočívat.

„Způsob relaxace je u každého individuální. Někdo se odreaguje u adrenalinového sportu a někdo při procházkách v přírodě. Je nutné to vyzkoušet a najít vlastní cestu. Klienti k nám přijíždějí nejen za tradiční karlovarskou lázeňskou léčbou, ale také mají potřebu se odreagovat a zmírnit následky stresu, což nás vedlo k vytvoření antistresového programu. Někdy je ale trochu obtížné přesvědčit lidi vypnout telefony a naučit je relaxovat,“ uvedla Jindřiška Klimmová.

I strava hraje roli

Kromě léčebných procedur a pohybu je obsahem antistresového programu také konzultace s nutriční terapeutkou. „Vyvážená strava a pravidelný pitný režim jsou při psychické zátěži zásadní. Pro mnohé lidi je ale dodržování správné životosprávy těžké a stresové situace řeší přejídáním, nebo naopak hladověním, případně užíváním návykových látek,“ doplnila Jindřiška Klimmová. Naučit se znát své tělo a odhalit, co stres způsobuje a jak je možné jeho následky zmírnit, pak umožňuje se s ním lépe vypořádat a nevnímat ho pouze v negativním smyslu.

Stres má i pozitivní verzi

Pozitivní stres totiž může lidi naopak motivovat k nadprůměrným výkonům. Lidem například pomáhá blížící se termín odevzdání k napsání vědeckého článku nebo závody s ostatními ke zlepšení sportovních výkonů. Stejně jako po velkém sportovním výkonu je ale i při vystavování se zátěžovým situacím nutné umět si odpočinout a nechat tělu čas na regeneraci. Podle odborníků také pomáhá umět dobře odhadnout sám sebe a nemít na sebe nesplnitelné nároky.

„Stresu se nedá předcházet, to je, jako byste chtěli poroučet dešti nebo větru. Nikdo neví, s čím se bude muset v životě vyrovnat. Ale rozhodně jde zmírnit následky negativního stresu. Je například dobré mít při zásadních rozhodnutí alternativní plán, stanovit si racionální životní cíle, uvědomovat si své finanční možnosti a mít v sobě i určitý druh pokory,“ objasnil Alexandre Mikhailovski. Podstatné je také pracovat na osobních vztazích a o problémech komunikovat s rodinou a přáteli.