Za lenivost draze platíme – nemocemi, které by nás nikdy nemusely potkat

Aby naše tělo mohlo správně fungovat a všechny metabolické procesy probíhaly tak, jak mají, potřebujeme se aktivně hýbat minimálně 30 minut denně. Tenhle na první pohled jednoduchý požadavek ale splňuje jen malé procento z nás. Přitom právě pohybová aktivita je jedním z nejefektivnějších (ovšem zároveň i nejvíce podceňovaných) způsobů, jak předcházet civilizačním chorobám.

Vyrobte si myokiny

„Celkem se hovoří asi o 26 základních onemocněních, na jejichž prevenci či léčbu má pohyb prokazatelně pozitivní vliv. Kromě hypertenze (vysoký krevní tlak) a diabetu 2. typu sem patří především obezita, osteoporóza, nádorová onemocnění, poruchy imunitního systému, ale například i poruchy sexuálních funkcí, artróza a mnohé další nemoci. Při pohybu se totiž tvoří ve svalech tzv. myokiny, což jsou substance, které podporují růst a regeneraci svalů, a které také dovedou regulovat metabolismus, takže člověk například rychleji hubne. Tyto látky, které tvoří proteiny a peptidy, jsou-li vylučovány do krevního oběhu, dokážou významným způsobem ovlivňovat metabolismus vzdálených orgánů – například tukovou tkáň, mozek, gastrointestinální trakt, srdeční sval, cévy, kosterní systém, a zkoumá se i jejich role v prevenci některých nádorových onemocnění. Zároveň dokážou působit i protizánětlivě a mají ještě další příznivé účinky na naše zdraví. Proto je jen na nás, abychom schopností myokinů využívali a tyhle nejpřirozenější „léky“ si sami vyráběli tím, že se budeme pravidelně hýbat,“ doporučuje MUDr. Martin Matoulek z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.

Dejme se do pohybu

Dostatek pohybové aktivity (a tím i myokinů) si ale zatím podle průzkumů dopřává jen necelá čtvrtina z nás. Ještě méně optimistická je situace u věkové skupiny nad 60 let – v tomto věku se věnuje pravidelnému pohybu a cvičení jen pouhých 10 % lidí. Na nedávné akci Be active aneb Pohyb jako elixír života, která se uskutečnila v rámci Evropského týdne sportu v Senátu Parlamentu ČR, zazněly zajímavé informace profesora Petera Řehoře, Ph.D., z Centra pro sport Pacifického institutu ve Vancouveru. Týkaly se americké studie, jejíž výsledky by pro nás mohly být důrazným varováním. Tato studie totiž zkoumala předčasná úmrtí Američanů mladších 65 let a potvrdila, že více než polovina z nich (konkrétně 56 %) zemřela v důsledku špatného životního stylu, který si sama zvolila…

I my žijeme posledních dvacet let v dostatku až přebytku všeho. Dopřáváme si velké množství, často nezdravého, jídla, většinu dne trávíme v sedě u počítačů, u televizí, v autech… a přirozený pohyb se z našich životů postupně vytrácí. Pokud tedy nechceme dopadnout jako lidé ve studii profesora Řehoře, je nejvyšší čas něco s tím udělat. Dnes žijeme v průměru o 8 let déle než před 20 lety a všichni bychom chtěli zůstat co nejdéle fyzicky zdatní a soběstační. Právě proto je třeba změnit myšlení a přístup lidí k pohybové aktivitě. Nejde totiž o otázku, zda se hýbat, ale kdy, kde a jak. Zlepšovat si kondici má vždycky smysl, protože prokazatelně zlepšuje kvalitu našeho života.

Starosti vytancujte

S úbytkem pohybové aktivity se podle odborníků zvyšuje počet výskytu depresí a úzkostí v populaci. Účinným řešením, jak ulehčit „hlavě“ přetížené množstvím úkolů, starostí a informací, je zaměstnat a „překrvit“ jiný orgán – sval nebo žaludek. Bohužel naše populace často volí právě druhou variantu a výsledkem je trvalý nárůst nadváhy a obezity. Mnohem vhodnější je naučit si „čistit“ hlavu tím, že si půjdeme zaběhat, zacvičit nebo třeba zatancovat.