Zabraňují krémy na ruce vysoušení pokožky?

Hlavním cílem nezávislého testu spotřebitelské organizace bylo změřit, jak účinné jsou krémy, které na etiketě slibují péči o suchou, poškozenou, podrážděnou nebo popraskanou pokožku. Organizace podrobila laboratorním zkouškám celkem 25 přípravků běžně dostupných v hypermarketech, lékárnách nebo sítích drogérií. V laboratoři dTest zjišťoval, nakolik jsou ruce po nanesení krému hydratované a jestli přípravek dokáže zamezit nechtěné ztrátě vody z pokožky. Běžné uživatelky potom do celkového hodnocení přispěly známkováním kosmetických vlastností krémů, jako je roztíratelnost, rychlost vstřebávání, vůně, lepkavost, pocit hydratace nebo pocit hladkých rukou.

Testování přípravků akreditovanou laboratoří

Akreditovaná laboratoř otestovala každý krém vždy na dvaceti párech rukou žen ve věku mezi 25 až 67 lety. Týden před měřením ani v jeho průběhu nesměly účastnice testu používat v oblasti rukou žádné další kosmetické přípravky. První měření měla za úkol zjistit, v jakém stavu je pokožka rukou před použitím krému. Během následujících dvou týdnů potom ženy používaly testovaný přípravek dvakrát denně vždy na stejné místo v přesně určeném množství. Závěrečná měření zachytila stav pokožky po pravidelné aplikaci produktu. Porovnáním výsledků počátečních a závěrečných měření vyšlo najevo, jak používání konkrétního krému změnilo sledované vlastnosti a funkce pokožky.

Měřila se hlavně míra hydratace

Krémy na ruce používají spotřebitelé především proto, aby dodali pokožce potřebnou hydrataci a aby se jim ruce dále nevysušovaly. Tyto parametry dTest objektivně změřil. „Hydrataci pokožky jsme v laboratoři měřili pomocí přístroje zvaného korneometr. Ten se v oblasti kosmetiky používá běžně, dokáže totiž porovnat stav kůže před ošetřením kosmetickým přípravkem a po něm. Získané hodnoty vypovídají o stupni vlhkosti povrchu kůže. Dále jsme zjišťovali hodnoty související s transepidermální ztrátou vody – ty jednoduše řečeno ukazují, jestli kožní bariéra funguje tak, jak má. V ideálním případě by měla odolávat nepříznivým vnějším vlivům a zároveň zadržovat vodu, čímž zajistí pokožce potřebnou vláhu,“ říká šéfredaktorka časopisu dTest Hana Hoffmannová a dodává: „Všechny testované produkty se o vaše ruce víceméně postarají – v laboratoři jsme v tomto ohledu nenarazili na vyloženého propadlíka.“

Dobrovolnice s výsledky spokojené nebyly, laboratoř ano

Zatímco laboratoř byla s většinou krémů z hlediska jejich funkčnosti spokojená, dobrovolnice z nich nijak zvlášť nadšené nebyly. Ani jeden přípravek si od běžných uživatelek neodnesl za hodnocení kosmetických vlastností nejvyšší známku.

U všech krémů test hodnotil i složení a informace uváděné na obalu. Výrobky ztratily body například za zavádějící tvrzení „hypoalergenní“ nebo „dermatologicky testováno“. V obou případech totiž nejsou přesně stanoveny podmínky, za jakých přípravky toto tvrzení splňují. Lze je tak vnímat spíš jako marketingový trik.

O výsledné známce rozhodovala také přítomnost endokrinních disruptorů, které mohou nepříznivě ovlivnit přirozené fungování hormonálního systému. „Na endokrinní disruptor, konkrétně propylparaben, jsme narazili pouze v olivové Induloně, kterou tento fakt posunul ke konci tabulky,“ poznamenává Hana Hoffmannová. Dobrou zprávou je, že v žádném z testovaných přípravků se neobjevila látka buthylphenyl methylpropional, kterou vyhodnotila Evropská komise v roce 2016 jako potenciálně nebezpečnou a dráždivou.